Příběhy naší hranice

Vypráví příběh města Ústí nad Orlicí, které se po Mnichovu 1938 náhle ocitlo na hranici s nacistickým Německem. Ukazuje, proč byla nová hranice jen provizorní a proč se jí začalo říkat „dřevěná“. Text se dále věnuje původu názvu města Ústí nad Orlicí a jeho proměnám v českém i německém prostředí. Vysvětluje souvislost mezi názvy Wilhemsuerd a Wildenschwert, historickými osobnostmi i polohou města na soutoku řek.

Přibližuje dějiny pomezí Čech a Moravy jako prostor setkávání kultur,
jazyků i politických vlivů. Popisuje příchod německých kolonistů ve 13. století, proměnlivý význam pojmu Sudety a představuje dnes již zaniklý německý jazykový ostrov Hřebečsko. Čtenář se dozví, jak tyto procesy formovaly krajinu, osídlení i identitu regionu kolem Ústí nad Orlicí
a proč se k těmto tématům vracíme i v současnosti.

Zde se představují Libchavy jako místo s překvapivě pestrou minulostí, a to od středověké kolonizace přes soužití dvou etnik až po následky první světové války.
Objasňuje původ názvu „Německé Libchavy“ a česko-německé vztahy
v habsburské monarchii a připomíná osudy místního pomníku padlým. Ukazuje, jak velké dějiny Evropy zanechaly stopu i v jedné zdánlivě nenápadné obci.

Pojednává o dějinách Oldřichovic, dnes součásti Ústí nad Orlicí, od jejich středověkého založení přes zánik a znovuobnovení pod názvem Tři dvory až po připojení k městu ve 20. století. Zároveň poukazuje na význam sochy Bičování Krista jako společenského a duchovního centra obce, kde se po generace odehrávaly důležité události místní komunity.
Příběh oldřichovického starosty Karla Hübla odráží složité česko-německé vztahy a dramatické zvraty doby, které se výrazně dotkly i místních obyvatel.

Popisuje dějiny Černovíra jako malé obce s bohatou a mnohovrstevnatou minulostí, poznamenanou střídáním českého a německého obyvatelstva.
Věnuje se každodennímu životu místních, dopadům hospodářské krize na region i proměnám sociálních poměrů.
Závěrem připomíná obnovu kaple sv. Gotharda jako symbol spolupráce, paměti a smíření mezi někdejšími a současnými obyvateli obce.

Mapuje historii Knapovce od jeho středověkého založení během kolonizace až po začlenění do Ústí nad Orlicí v roce 1989. Ukazuje život místních obyvatel, rozvoj spolků a kulturních aktivit před druhou
světovou válkou a jak hospodářská krize a politické napětí 30. let formovaly vztahy sudetských Němců k československému státu.

Seznamuje s životem obyvatel Horního a Dolního Houžovce od středověku až po 30. léta 20. století. Zachycuje jejich každodenní práci, řemesla a včetně domácí textilní výroby, i zachovalé sakrální památky.
Pojednává také o výstavbě opevnění v pohraničí a organizování civilní protiletecké ochrany v čase ohrožení republiky.

Vysvětluje dramatické změny, které postihly Ústí nad Orlicí po Mnichovské dohodě Sleduje vytyčení nové hranice, ztrátu silničního a železničního spojení, izolaci města a život obyvatel pod protektorátní správou.
Definuje sociální a hospodářské problémy, příliv utečenců i snahy obyvatel bránit dalšímu záboru, ukazující, jak se město ocitlo v obklíčeném a ohroženém prostoru.

Ukazuje každodenní život v Hylvátech, vesnici s českou a německou populací, a její připojení k Ústí nad Orlicí v roce 1925. Sleduje dopady Mnichovské dohody, začlenění do sudetské župy a těžkou situaci českých obyvatel pod nacistickou správou, včetně diskriminace, omezeného pohybu
a politického tlaku.

Nahlíží do života v Ústí nad Orlicí během sevření města po Mnichovské dohodě a na omezené možnosti pohybu a cestování. Naopak opisuje využití okolních lesů a kopců, jako byl Andrlův chlum, k odpočinku a turistice. Dále se věnuje poválečnému osudu německého obyvatelstva, jeho vysídlení a hospodářským a společenským dopadům tohoto aktu v regionu.