Třikrát Libchavy
Historie této obce je spletitější, než by se mohlo zdát – sahá ke středověkým kolonizačním vlnám i ke šlechtickým rodům, které formovaly krajinu okolo Tiché Orlice. Tušíte, proč se Libchavy kdysi nazývaly „německé“, i když jejich obyvatelé nemuseli být nutně Němci?
Dnešní Libchavy se původně dělily na tři samostatné vesnice – Horní, Prostřední a Dolní, souhrnně označované jako Německé Libchavy. Ty mohly vzniknout již při osidlovací činnosti pánů z Drnholce na levém břehu Tiché Orlice (město Ústí, ves Oldřichovice a další), ale dokončení jejich výstavby bylo zřejmě spjato s kolonizací pánů z nedalekého Brandýsa. Na tomto doosídlení se mohli podílet i kolonisté srbského původu ze Saska, tudíž rozlišovací přívlastek „německé“ v názvu nemusí poukazovat na etnický původ nových obyvatel, ale pouze na území, odkud přišli.
Češi a Němci v jednom státě
Soužití Čechů, Němců a dalších národů v někdejší habsburské monarchii formovalo politiku, kulturu i vzájemné postoje, které v pozměněné podobě přetrvávají dodnes. Jak hluboko sahají kořeny dnešních národnostních vztahů ve střední Evropě?
Soužití různých etnik v mnohonárodnostní habsburské říši nebylo vždy idylické, procházelo složitým vývojem a řadou střetů, ale vyznačovalo se i vzájemnou spoluprací. Na pozadí vzrůstajícího nacionalismu v průběhu druhé poloviny 19. století se vztahy mezi národy začaly postupně komplikovat. Česká strana se po dosažení kulturní a hospodářské emancipace začala hlásit také o podíl na politickém rozhodování. Situace vygradovala za první světové války (1914–1918), jejíž výsledek – zánik Rakousko-Uherska a vznik Československa, rovněž multietnického státu – ovlivnil následující dvě desetiletí.
Pomník padlým
V mnoha okolních obcích a městech se nacházejí pomníky padlým z první světové války. Ten v Libchavách nese 65 německých jmen. Co se stalo s mnohými památkami v Sudetech po roce 1945?
Poblíž libchavského kostela sv. Mikuláše se nachází pomník se jmény 65 padlých mužů ze všech tří částí Libchav. Jistou zajímavostí může být i fakt, že v ostatních německých obcích v nejbližším okolí města Ústí nad Orlicí se tento typ památníku buď nedochoval, nebo ani nevznikl pro finanční nákladnost. Mnohé pomníky padlým v oblasti Sudet, tak jako jiné památky, zanikly po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945.
