Knapovec
Jak se během staletí proměnila malá vesnice u Knapoveckého potoka? Kolonizace, změny ve způsobu života, úbytek obyvatel a správní reformy – každý z těchto momentů zanechal v krajině i paměti místních svou stopu. Vznik Knapovce, stejně jako vznik nedalekého Dolního a Horního Houžovce, je spjat s kolonizací kraje ve 2. polovině 13. století. Zatímco na obou svazích údolí Knapoveckého potoka se nacházela menší stavení domkařů (živili se námezdní prací či řemeslem), větší zemědělské usedlosti byly se svými rozlehlými výměrami situovány ve vrchních partiích nad údolím. Podobně jako u jiných německých obcí v okolí, i zde žilo do roku 1945 více obyvatel než dnes. Při rozsáhlé správní reformě v roce 1960 byl ke Knapovci připojen sousední Horní Houžovec a o pět let později také Dolní Houžovec. Nakonec byl Knapovec i s oběma Houžovci přičleněn od roku 1989 k městu Ústí nad Orlicí.
Spolkový život
Jak vypadal společenský život v Knapovci před druhou světovou válkou? V Knapovci existovala do druhé světové války řada spolků. Vedle několika tělocvičných jednot zde působil také cyklistický klub, dále divadelní a pěvecký spolek. Velké oblibě se těšily taneční akce s místní kapelou. Nelze opomenout zdejší sbor dobrovolných hasičů, založený roku 1900. Z politických stran zde dominovali agrárníci a sociální demokraté.
Na cestě k revoltě
Co stálo za rostoucím napětím mezi sudetskými Němci a československým státem ve 30. letech?
Následky velké hospodářské krize a nástup Hitlera k moci s nepřátelskou politikou vůči Československu vedly k vzedmutí ideje sudetoněmecké identity coby předstupně k identitě velkoněmecké. Sílící henleinovské hnutí paradoxně posílilo v důsledku státem nařízeného rozpuštění starších německých nacionalistických stran. Dalším impulsem bylo připojení Sárska zpět k Německu na základě lidového hlasování (plebiscitu) na počátku roku 1935. To vzbudilo u mnohých sudetských Němců naděje, že by mohlo dojít také k revizi československých hranic.
