Horní a Dolní Houžovec
Jak se žilo ve vesnicích ukrytých v údolích Zlaté hory, kde půda nebyla štědrá a obživa vyžadovala velké úsilí? Obyvatelé těchto míst si od středověku až po novověk pomáhali řemeslem, těžbou i domácím tkaním. Obě vesnice jsou připomínány ve zbraslavské listině k roku 1292. Nacházejí se v údolích při severním a jižním úbočí Zlaté hory. Okolní krajina byla málo úrodná. Ve vsích, až na pár statků, převládaly drobné usedlosti. Jejich obyvatelé si proto v obživě vypomáhali těžbou dřeva a kamene, předením lnu či jinými řemesly. V pozdější době velká část z nich docházela do textilních továren v Hylvátech a Ústí nebo na zapůjčených či vlastních tkalcovských stavech pracovala doma.
Sakrální památky
Věděli jste, že v malých vesnicích Horní a Dolní Houžovec se dochovalo překvapivé množství drobných sakrálních památek? V rámci církevní správy náležely oba Houžovce pod faru v Ústí nad Orlicí, od roku 1856 byly přifařeny ke Knapovci. V Horním Houžovci se nachází dvě kulturní památky z počátku 19. století – roubený kostel Navštívení Panny Marie (příklad lidové dřevěné architektury) a socha Nejsvětější Trojice představující cenný doklad kamenicko-sochařské produkce. Vedle celé řady kamenných křížů a božích muk v nejbližším okolí můžeme v Dolním Houžovci nalézt zděnou kapli Sedmibolestné Panny Marie z roku 1904.
Pohraničí v ohrožení
Zatímco na hranicích rostly pevnosti a sílil dohled, ve vnitrozemí se lidé učili chránit své domovy před leteckými útoky. Jak se Československo připravovalo na stále reálnější hrozbu války v druhé polovině 30. let? Na hrozbu válečného konfliktu ze strany nacistického Německa a rostoucí vliv henleinovců v pohraničí reagovala československá státní moc řadou opatření. Vedle modernizace armády a výstavby pohraničního opevnění se jednalo také o posílení četnického a policejního aparátu. Na podzim 1936 vznikla Stráž obrany státu (SOS), složená z vybraných příslušníků armády a pořádkových složek. Ta měla v případě války tvořit první linii obrany v odlehlejších pohraničních regionech. Od poloviny 30. let byla organizována civilní protiletecká ochrana. Jejím cílem bylo chránit obyvatelstvo proti leteckým útokům.
