Černovír
Co všechno skrývá historie malé obce na břehu Tiché Orlice, která byla svědkem střídání českého a německého etnika? Jedná se o malou obec rozprostírající se v potočním údolí na levém břehu Tiché Orlice. Její počátky lze ztotožnit se vsí Jansdorf (Jankovice), která je uváděna již k roku 1304, ale prokazatelná písemná zmínka pochází až z roku 1544. V průběhu staletí se zde české a německé etnikum střídalo či společně existovalo v různém poměru. K roku 1930 tvořili Němci více než 70% většinu. Mnoho místních docházelo za prací do textilních továren v Ústí a do okolních obcí, někteří pracovali v zemědělství, v lese nebo na železnici.
Velká hospodářská krize
Nezaměstnanost, omezené možnosti obživy i nejistota budoucnosti dopadly zvláště silně na okrajové oblasti republiky včetně Orlickoústecka. Jak se hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let promítla do života lidí v našem regionu?
Hospodářská krize postihla v letech 1929–1934 především málo rozvinuté a okrajové části Československa a oblasti s převahou průmyslu odkázaného na vývoz (textilní, sklářský, dřevařský). Zasáhla též zemědělství a následně i těžký průmysl a bankovnictví. Část nezaměstnaných v regionu našla dočasně práci na stavbě Pastvinské přehrady, městského divadla v Ústí a v pozdějších letech na výstavbě pohraničního opevnění. Od roku 1935 se situace pomalu zlepšovala, ale neutěšené sociální poměry vedly k politické eskalaci.
Kaple sv. Gotharda
Obnova kaple v Černovíru je příkladem toho, jak může spolupráce na obnově kulturního dědictví přispět k budování vzájemného porozumění mezi národy. Uprostřed Černovíra se nachází kaple z roku 1851, postavená místo dřevěné zvonice. Její zasvěcení bavorskému biskupovi z přelomu 10. a 11. století vychází z popularity tohoto světce v 19. století v německy mluvících zemích. Po druhé světové válce kaple chátrala. Až v letech 1994–1995 se uskutečnila celková rekonstrukce a o rok později osazení nového zvonu. To vše za spolupráce německých rodáků, v čele s manžely Zimprichovými, a současných obyvatel Černovíra.
